V tematickém plánu stálo: Historie výpočetní techniky (počet hodin: 1). Znělo mi to trochu jako oxymoron, protože ve výuce ICT se spíše dívám dopředu než abych se vracel do minulosti. Jak na toto téma jít?
Místo slidů timelines
Ano, mohl jsem si připravit slidy a čtyřicet pět minut přednášet, třeba i zábavnou formou, ale to by byla historie na druhou. Vyprávěl bych o historii historickou formou, navíc za použití slidů, které nepoužívám.
Nebo bych mohl nechat takové slidy vytvářet studenty (aspoň bychom se na té SAMR ose trochu pohnuli).
Ale já si řekl ne. Slidů si užijí při jiných příležitostech, až se jim budou zajídat. A tak jsem začal hledat jiné možnosti a formy a po chvíli narazil na službu HSTRY, která mě doslova pohltila.
HSTRY se na první pohled jevila jako další z řady aplikací na tvorbu časových os (timelines), při bližším zkoumání jsem však zjistil, že nejde o obyčejné časové osy.
Ale nebudu vás tady zdržovat popisem jednotlivých částí, od registrace až po sdílení. Pojďme se rovnou podívat, jak jsem aplikaci HSTRY použil ve výuce ICT.
Moje příprava před výukou
- registrace pomocí Google účtu (ideální, máte-li G Suite (Google Apps))
- tvorba vlastní HSTRY Timeline, abych zjistil, co všechno to umí
- vytvoření HSTRY tříd korespondujících s třídami, kde jsem měl téma zařadit (důvody jsou nasnadě)
- registrace pod testovacím, studentským účtem do vybrané třídy pro simulace registrace z pohledu studentů
Ve výuce
Vynechám teď představení tématu, služby HSTRY studentům včetně motivační složky z úvodu hodiny. Přejdu rovnou k akci samotné.
Studenti se registrovali svým Google účtem, případně jiným emailem s vyplněním dalších údajů (pro registraci lze využít i účet Edmodo). Poté se připojili do příslušné třídy a byli připraveni k samotné tvorbě časových os.
Na to nejdůležitější jsem však zapomněl. Vlastně za zásadní považuji dvě věci.
Týmová práce a osobní vztah k tématu
Tou první je forma. Studenti měli na časové ose pracovat ve dvojicích. Jakmile se tedy rozhodli, s kým budou tvořit, sedli si vedle sebe (každý u svého počítače) a dohodli se, kdo z dvojice vytvoří novou HSTRY Timeline. Tu poté daný student či studentka nasdílela svému parťákovi/parťačce a oba pracovali v jednom okamžiku na stejné timeline.
Druhým aspektem bylo samotné téma. To si studenti vybírali sami, podle toho, jaká technologie, služba či osobnost z oblasti ICT je zajímá. Dané téma pak zpracovávali po svém tak, abych z minulosti postupně došli do přítomnosti, případně dokonce do budoucnosti.
Kdyby práce postrádaly osobní vztah studentů k tématu, bylo by to na nich poznat (na studentech, stejně jako na výsledných pracích). Skoro mi připadá tenhle odstavec nadbytečný, protože si nedovedu představit, že byste to dělali jinak, resp. bez prvku osobní zainteresovanosti studentů.
Pravidla pro práci s obsahem platí i u časových os
Při tvorbě časových os možná žáci snáze zapomenou na citování zdrojů a používání obrázků a dalšího obsahu pod Public Domain licencí. Tak jsme si to znovu připomněli a dohodli se na jednotném postupu.
V HSTRY timeline nejde jen o pasivní čtení
V případě HSTRY timeline nejde jen o text a audio či video obsah, ale o další prvky, které časové osy oživí a pomohou aktivizovat jejich čtenáře (viz následující obrázek). Požádal jsem proto studenty, aby ve svých osách použili i tyto prvky.
Publikované práce
A jak to nakonec dopadlo? Zde je několik ukázek.
Výhody, nevýhody
Výhody: přehledné, jednoduché, intuitivní, podporující spolupráci, mnohaúčelné využití
Nevýhody: omezení počtu dostupných timelines (200) a spolupráce na jedné timeline (2) ve free verzi
A co vy? Vyzkoušíte HSTRY ve vaší výuce?
Téma Historie výpočetní techniky se díky službě HSTRY stalo zábavných a nakonec jsme u něj zůstali dvě a půl hodiny namísto původní jedné. Třeba se bude hodit i do vaší výuky a vyzkoušíte ji také.
Doplnění: Služba se nyní jmenuje SUTORI a je dostupná na adrese https://www.sutori.com.
